Články

Text byl sestaven pro školení pořádané ve spolupráci s ČVUT: 4/2012

Tento článek nabízí stručný přehled několika aspektů, které by neměly být opomíjeny při projektování a provozování práškové lakovny.

Vyšlo v MM Průmyslové spektrum: 2012/04

Každá ekonomická rozvaha, zejména část nákladová, by měla vycházet ze dvou výchozích pozic, kterými jsou náklady jednorázové a průběžné.

Mezi jednorázové náklady se řadí zejména investiční náklady, z nichž výraznou část tvoří náklady na projekt, schvalovací řízení, stavbu budov, nákup strojů a zařízení, nákup know-how apod. Tyto náklady se po realizaci projektů objevují na plánovanou dobu provozování v podobě odpisů. Zcela určitě velmi záleží na poměru výše investice k očekávanému efektu, tj. především na měřitelné produktivitě práce, avšak tyto prostředky jsou umořovány podle platných daňových zákonů a předpisů v dané konkrétní době a jsou tudíž v následujícím období zpětně málo ovlivnitelné. Co však se v čase mění a na co můžeme mít vliv, jsou náklady průběžné neboli provozní.

Vyšlo v MM Průmyslové spektrum: 2011/04

Slovo práškování si spojujeme s činností, při níž rozptylujeme jemně mletou pevnou látku. V zemědělství je to například hnojivo, v potravinářství cukr, ve slévárnách separátor kovů a formy.

V mnoha oborech lidské činnosti a mnoha technologiích potřebujeme na konkrétní plochu rovnoměrně rozprostřít práškovou hmotu nebo ji rovnoměrně rozptýlit do určitého objemu. Zhruba před padesáti lety kohosi napadlo, že pokud by se podařilo nanést na průmyslové výrobky syntetickou hmotu, příkladně nátěrovou barvu, ještě v sušině, bez rozpouštědel, pak by se šetřila nejen rozpouštědla a ředidla, ale i životní prostředí. Stále však platí, že určitou výhodu musíme jinde zaplatit.